|
|
Výzkum epigenetických aspektů kmenových buněk krvetvorby a spermatogeneze.
Hybešová, Michaela ; Pimková, Kristýna (vedoucí práce) ; Děd, Lukáš (oponent)
Diferenciace kmenových buněk je řízená koordinovanou regulací genové transkripce. Jedním z regulačních faktorů je rozvolnění chromatinu a zpřístupnění DNA k transkripčním faktorům. Remodelace chromatinu je zajišťována remodelačními komplexy. ISWI chromatin remodelující ATPáza Smarca5 (S5) je významným faktorem remodelačních komplexů. Jedná se o vysoce konzervovaný chromatin-remodelační faktor, který se nachází v několika komplexech oligopodjednotek a tvoří zde katalytickou podjednotku. V těchto komplexech aktivně reguluje strukturu a přestavbu nukleozomu během replikace, oprav a transkripce DNA. Bylo zjištěno, že S5 je klíčový protein pro embryonální vývoj. Jeho nedostatek vede k poruchám krvetvorby a vývoji samčích pohlavních orgánů. V této práci jsme se zaměřili na roli S5 v hematopoéze a spermatogenezi. Pomocí myšího modelu s transgenní expresí S5, ko-imunoprecipitace a hmotnostní spektrometrie jsme identifikovali komplexy, v nichž se S5 nachází v hematopoetických orgánech a v buňkách v testes. Studovali jsme také fenotypové následky deficitu S5 v myších testes a zjistili, že vede k poruše vývoje spermií a samčí sterilitě. Pomocí transkriptomické a proteomické analýzy jsme identifikovali, některé molekulární programy, které by mohly k poruchám reprodukce vést. Naše práce naznačuje, že S5 je...
|
|
|
Leukemické kmenové buňky
Vobořil, Matouš ; Stöckbauer, Petr (vedoucí práce) ; Šídová, Monika (oponent)
Biologie kmenových buněk se dostala do popředí nejen vědeckého, ale i klinického zájmu a je jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí současného biomedicínského výzkumu. Myšlenka, že i nádorová buněčná masa obsahuje buňky vlastnostmi velmi podobné normálním kmenovým buňkám, vedla k formulaci "hypotézy nádorových kmenových buněk". Ta praví, že každá nádorová masa obsahuje malou skupinu buněk odpovědnou za iniciaci, růst a přežívání nádoru. Vzhledem k faktu, že nádory krvetvorné tkáně byly prvními onemocněními, odkud byly nádorové respektive leukemické kmenové buňky izolovány, jsou poznatky v tomto oboru nejvíce prozkoumány. Avšak i přes obrovské pokroky, které byly učiněny, zůstává mnoho vlastností leukemických kmenových buněk nepoznaných. Tato bakalářská práce zpočátku prezentuje základní poznatky v biologii kmenových buněk včetně jejich původu a identifikace. Posléze je zaměřena na hypotézu existence nádorových kmenových buněk a na popis hlavních vlastností kmenových buněk nádorů pevných tkání. Stěžejní část práce pak dopodrobna poukazuje na původ a vlastnosti leukemických kmenových buněk včetně nových strategií terapie hematologických malignit využitelných v moderní protinádorové medicíně.
|
|
|
Leukemické kmenové buňky
Vobořil, Matouš ; Stöckbauer, Petr (vedoucí práce) ; Šídová, Monika (oponent)
Biologie kmenových buněk se dostala do popředí nejen vědeckého, ale i klinického zájmu a je jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí současného biomedicínského výzkumu. Myšlenka, že i nádorová buněčná masa obsahuje buňky vlastnostmi velmi podobné normálním kmenovým buňkám, vedla k formulaci "hypotézy nádorových kmenových buněk". Ta praví, že každá nádorová masa obsahuje malou skupinu buněk odpovědnou za iniciaci, růst a přežívání nádoru. Vzhledem k faktu, že nádory krvetvorné tkáně byly prvními onemocněními, odkud byly nádorové respektive leukemické kmenové buňky izolovány, jsou poznatky v tomto oboru nejvíce prozkoumány. Avšak i přes obrovské pokroky, které byly učiněny, zůstává mnoho vlastností leukemických kmenových buněk nepoznaných. Tato bakalářská práce zpočátku prezentuje základní poznatky v biologii kmenových buněk včetně jejich původu a identifikace. Posléze je zaměřena na hypotézu existence nádorových kmenových buněk a na popis hlavních vlastností kmenových buněk nádorů pevných tkání. Stěžejní část práce pak dopodrobna poukazuje na původ a vlastnosti leukemických kmenových buněk včetně nových strategií terapie hematologických malignit využitelných v moderní protinádorové medicíně.
|
|
|
Origins of vertebrate hematiopoiesis
Svoboda, Ondřej ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Divoký, Vladimír (oponent) ; Živný, Jan (oponent)
(CZECH) Krvetvorba je závislá na schopnostech sebeobnovy a diferenciace krvetvorných kmenových buněk (HSCs). Tyto procesy jsou řízeny pomocí nejrůznějších mimo-buněčných a vnitro- buněčných signálů. Obecně je krvetvorba obratlovců velmi dobře konzervována. To však neplatí pro diferenciaci savčích a nesavčích erytrocytů a trombocytů. Během evoluce savců došlo k výrazným změnám během zrání těchto buněk. Savčí erytrocyty ztrácejí během diferenciace jádro a trombocyty vznikají odštěpováním z mnohojaderných megakaryocytů. Zdá se, že tyto změny přinesly celou řadu výhod, které primárně zvyšují biologickou fitness savčích buněk. Otázkou však zůstává evoluční původ těchto buněk, který jsme se rozhodli studovat na modelovém organizmu Dánia pruhovaného (zebřička). Nejprve však bylo nutné ustanovit podmínky kultivace rybích buněk ex vivo v tekutých a v polotuhých médiích. Připravili a charakterizovali jsme panel rybích cytokinů. Protože genom kostnatých ryb prošel během evoluce jednou duplikací navíc, mnoho genů nacházíme ve formě dvou paralogů. To se týká rovněž některých námi připravených cytokinů, např. Gcsf, Epo, Scf. Součástí této práce je charakterizace těchto paralogů. Naše výsledky ukazují, že rybí Gcsf je schopen kromě diferenciace myeloidních buněk se podílet také na sebeobnově a expanzi HSC....
|
host ::
RSS.